NEJPRODÁVANĚJŠÍ

ANKETA

Jakou hračku používáte při aportování se svým pejskem?

Míčky, pešky 47% Frisbee 16% Aportovací činky 20% Jiné 17%

KONTAKTY

Familydogs.cz
www.familydogs.cz
BIG BOX, B-10, Ve Žlíbku 1800/77, 193 00, Praha 9
tel: +420 722 517 956
info@familydogs.cz
Číslo účtu : 2100376127/2010 Fio banka a.s.

» Jak pořídit a vychovat pejska
Chceme si pořídit pejska

Chcete mít domácího mazlíčka a kamaráda?

(Aneb jak si nejlépe pořídit a vychovávat pejska)

Je dobré si ovšem uvědomit, že je to i spousta povinností, jednak budete muset část svého volného času věnovat novému členu rodiny (pravidelné procházky za každého počasí, krmení, hraní, výcvik), nezanedbatelné finanční zatížení, možná destrukce Vašeho bytu (štěňátka si tímto způsoben hrají  nejraději ve vaší nepřítomnosti) předem si promyslete zda jste opravdu ochotni tyto povinnosti zvládat. Pejsek je totiž živá bytost a ne hračka, kterou můžete odložit, když Vás přestane bavit.

Ano, stále jej chcete! V tom případě vás čeká několik let života s tím nejlepším a nejvěrnějším čtyřnohým přítelem, který vás bude milovat celou svou psí duší.

Pokud jsme se tedy již rozhodli, že si psího kamaráda pořídíte, přichází na řadu úvaha jaké plemeno to bude. Musíme brát v úvahu nejen, že se nám právě toto plemeno moc líbí a má jej i soused, ale musíme vědět proč si pejska pořizujeme, zda jen jako společníka, nebo zda chce provádět výcvik, jezdit na výstavy, či soutěže. Je dobré prostudovat i literaturu, kde je popsáno jakou povahu dané plemeno má a jaký má mít vzhled. Můžete se také zeptat v okolí, kdo právě pejska daného plemene vlastní a jaké má zkušenosti - ovšem pozor i když se jedná o pejska stejného plemene, může se chovat jinak jako právě ten sousedův – můžu potvrdit z vlastní zkušenosti, jelikož máme doma dvě fenečky mopsíků a každá se chová absolutně jinak – tady prostě zapracovala genetika…..

No a pokud již máme jasno jaké plemeno je to pravé začneme přemýšlet zda chceme pejska s PP (průkazem původu) nebo jen čistokrevné štěňátko bez PP. Pejsek s PP je tedy dražší, ale zase víme, že je čistokrevný a máme možnost vidět i jeho rodiče a známe rodokmen jeho předků, pejsek bez PP je taková malá sázka do loterie – může se stát, že si domů přinesete zaručeně čistokrevného oříška, ne že by nebyl krásný a úžasný ale bude to zaručený originál. Volba zda s PP, či bez něj již nechávám zcela na vašem výběru. My jsme v průběhu několika let prošli oběmi variantami a můžu vám říci, že i při pořízení pejska s PP si můžete hezky naběhnout …

A teď přichází na řadu otázka, zda chcete mít doma pejska, nebo raději fenku. Pejsek bývá většinou samostatnější a paličatější (není to ovšem pravidlo) a fenky zase pro změnu mazlivější a přítulnější, jen je musíme hlídat při hárání, jinak se může stát, že budete mít doma štěňátka i když jste s tím nepočítali. Ovšem dnes se běžně doporučuje pokud nemáte fenku k chovu provádět kastraci. Je to lepší pro vás jako majitele, tak hlavně pro zdraví fenky. Pokud se pro kastraci rozhodnete, je nejoptimálnější období před prvním háráním, maximálně po prvním hárání.

No a když je vám vše zcela jasné, přichází čas kdy si toho malinkatého rošťáka začnete hledat, v tisku i na internetu naleznete spoustu inzerátů, stačí si jen vybrat. Doporučuji navštívit chovatele aspoň jednou před tím, než si štěňátko odnesete. Je důležité vidět rodiče, sourozence, po případě aspoň matku, podívat se v jaké prostředí štěňátko vyrůstá, z vlastní zkušenosti vím, že platí pravidlo, že pokud jsou štěňátka chovaná ve venkovních kotcích, bez neustálého kontaktu s lidmi, jsou potom nepřizpůsobivější, bojácnější a vystresovanější – ano bojí se prostě lidí a všeho co neznají.

Chovatel od kterého si své štěňátko chcete pořídit by vám mohl poradit, jelikož sám dobře zná svůj chov, může vám říci jakou povahu má matka, jak se chová štěňátko po případě jaký je otec, ovšem ne vždy vám chovatel řekne pravdu – také vlastní zkušenosti a hlavně pozor na takzvané množitele – majitele velkochovů, vůbec jim nezáleží na tom, zda štěňátka můžou mít genetické vady – vy to u toho maličkého, slaďoučkého uličníka nepoznáte, ale časem zjistíte, že váš mazlíček trpí na ekzémy, nebo má spoustu nemocí, které jsou právě genetického původu – bohužel také jsme si tím prošli a to jsme měli fenečku s PP. Štěňátko si bereme domů nejdříve v 7 týdnech (nedoporučuji nikdy dříve), odpovědný chovatel vám ani štěňátko dříve nedá. Optimální pro odloučení štěňátka od své původní rodiny je 8 až 9 týdnů. Nezapomeňte se informovat na očkování, odčervení a zdravotní stav. Také vřele doporučuji sepsat kupní smlouvu.

Tak a máme vybráno a blíží se čas kdy si to naše malinké přivezeme domů a k tomu bychom měli být důkladně připraveni. Jako základní věci budeme potřebovat misky na papání a vodu, pelíšek, krmení (správný chovatel vám dá krmení na první dva dny), nějakou tu hračku, spíše spoustu hraček, aby jste nakonec zjistili, že mnohem zajímavější je pro vašeho pejska stejně třeba prázdná petlahev, nebo vaše pantofle. Také si nezapomeňte pořídit antiparazitní přípravek vhodný pro štěňátko a doporučuji hned po příchodu domů provést ošetření pejska. Vyhnete se tak nezvaným domácím společníkům – blechám, ne že by každé štěňátko přineslo do nové rodiny blešky, ale můžu s klidnou duší říci, že každé druhé ano. Do budoucna určitě budete potřebovat obojek a vodítko, nebo postrojek a vodítko, já dávám přednost postrojům, ale to záleží již na vás. Dále budete potřebovat, kartáče, hřebeny a psí kosmetiku, vše se odvíjí od druhu plemene. Také je dobré si dopředu vybrat veterináře kam budete s pejskem chodit a druhý den jej navštívit aby jej důkladně prohlédl a domluvili jste se na termínu dalšího očkování.

První noc vašeho mazlíčka u vás doma bude určitě hodně těžká jak pro vás, tak pro to maličké. Štěňátko nikdy nespalo samo a tak bude chtít spát u vás ve vašem pelíšku, pokud s touto variantou nesouhlasíte, potom se obrňte trpělivostí a pořiďte si špunty do uší – to malé bude vydávat celou noc kvílivé zvuky a bude se snažit dostat k vám. Pokud vydržíte několik nocí a nenecháte se obměkčit, potom si váš uličník zvykne spát ve svém pelíšku, ale pokud povolíte jako já, tak se pro něj stane samozřejmostí, že váš pelíšek je i jeho pelíšek a po několika dnech nebude chtít pochopit, že je tomu jinak a změna potom trvá mnohem déle. Ano jsou majitelé, kterým pejsek v posteli nepřekáží a nevadí, ale u nás to nebylo možné – sami uznáte, že tři fenečky, manžel a já už je jaksi víc než příliš v jednom pelíšku …

Předem upozorňuji, že ve vaší nepřítomnosti se z toho maličkého, droboučkého zlatíčka může stát velký a zlobivý uličník, který rozkousá na co přijde a bude mu jedno, zda to budou vaše nové lodičky, nebo nohy u židlí nebo třeba vaše oblíbená kniha, či květina. Pozor na dráty elektrického vedení!!! Je proto je dobré nechávat štěňátko samo pouze tam, kde nemůže způsobit velké škody, nebude si moci ublížit a vám předvést demoliční četu vašeho bytu.

Důležité je pejska vychovávat již od prvních dnů a také jej učit základní hygieně, jako že čůrat na pohovku  nebo váš koberec se nedělá …… Ale o výchově si povíme něco zase až příště.

 

 

 

 

 

Vychováváme našeho pejska - základní informace

Když se rozhlédnete ve svém okolí, tak zjistíte, že spoustu lidí má pejska někdo i několik. Někteří pejsci jsou vychovávaní a někteří ne, záleží jen na vás na kterou stranu se přikloníte, ale určitě mi dáte za pravdu, že pejsek, který zná aspoň základní pokyny se lépe zvládá. Správně vychovaný pes  nemívá většinou problémy zvládat své okolí, ale co když se váš pes nechová tak jak má? Vše lze s trochou trpělivosti změnit a zvládnout. Vašeho pejska můžete naučit téměř čemukoliv, pokud to bude brát jako hru. Musíte jej vychovávat s radostí a optimismem, pokud bude cítit váš pozitivní přístup, bude vaše povely vykonávat s radostí.

Pokud chcete svého čtyřnohého přítele něčemu naučit, nebo naopak odnaučit je třeba spolupráce celé rodiny. Pes by měl být kárán stejným způsoben od všech členů a všichni by se měli dohodnout co může a co naopak ne. Pokud například pejsek nesmí na pohovku a vaše děti mu to dovolí, tak bude pořádně zmatený a nebude vědět co má dělat. Pokud se shodnete třeba na povelu „NESMÍŠ“ a budete jej všichni dodržovat, uvidíte, že váš pejsek brzy pochopí, že jeho místo není na pohovce, ale v měkoučkém pelíšku.

Velmi důležité je aby váš pejsek reagoval na povel „KE MNĚ“. Lze toho dosáhnout několika způsoby, buď jej připnete na dlouhé vodítko, nebo postačí i prádelní šňůra, necháte jej odběhnout a potom při pokynu „ke mně“ jemně trhnete vodítkem a pokud to nepochopí, tak jej přitáhněte silou. Pokud budete trpěliví a důslední tak pes určitě pochopí co po něm chcete. Další způsobem je, že pokud váš pejsek odběhl a vy na něj zavoláte „ke mně“ a on nereaguje, tak se jednoduše otočte a dělejte jakože odcházíte, on přiběhne za vámi, jelikož on si vás utéct nenechá. Jakmile přiběhne, tak jej pochvalte – nikdy jej nekárejte, jelikož on by chápal, že přiběhnutí znamená trest.

Dalšími pokyny, které by měl pes zvládat jsou „SEDNI“ a „ZŮSTAŇ“ Pokyn „sedni“ jej lze naučit celkem snadno, při pokynu psovi jemně zatlačíme se shora na zadeček až si sedne, za odměnu jej pochválíme a můžeme mu dát psí pamlsek. Časem pokyn „sedni“ bude zvládat naprosto bez problémů. K pokynu „sedni“ potom můžete přidat „zůstaň“ a to tak, že na něj ukážete prstem a pomalu budete couvat, později se můžete i otočit a odcházet, jako odměnu mu můžete opět dát malý pamlsek.

Důležité je také naučit pejska čůrat tam kde se to má. Nejlepší je hned jej učit vykonávat potřebu venku. Pokud se stane nehoda doma, tak jej vezmeme k tomuto místu a ukážeme na něj prstem a přidáme pokyn „FUJ“ „NESMÍŠ“ Potom namočíme hadr do loužičky a dáme jej tam, kde chceme aby pejsek vykonával potřebu. Štěně bereme ven vždy po probuzení, po jídle a před spaním, nebo v případě, že je neklidné. Pokud venčení zanedbáte a pejsek udělá potřebu doma, nikdy jej za to netrestejte, jelikož na vině jste vy a pejsek by byl potom zmatený, neměl totiž jinou možnost než svou potřebu vykonat doma.

Výchova psa se dá vždycky zvládnout, jen to vyžaduje dostatek trpělivosti, na některé pejsky platí obecné rady, jiní potřebují individuální přístup. Také záleží na jednotném přístupu všech členů rodiny, jinak svého mazlíčka nikdy nedokážete zbavit jeho zlozvyků.

V článku jsou uvedeny jen základní rady a informace, pokud máte nějaké problémy s výchovou vašeho čtyřnohého mazlíčka a nedokážete si sami poradit, existuje spousta odborníků, kteří se specializují přímo na výcvik psů a ti vám určitě rádi poradí a pomůžou.